pátek 1. července 2016

... prázdniny ...

ještě letos si je udělám, jak to bude další roky uvidím. V plánu mám dělat jenom to, na co budeme mít chuť. Užít si léto, teplé večery, vzduch na horách, ledovou vodu v jezerech, něco málo na festivalu, kafíčka se zmrzlinou a zmrzliny, výlety, sluníčko, lanovky, focení, blogování, psaní, prostě samé úžasné věci ...


... mohla jsem je už mít na půl pracovní. ALE ! Během června jsem párkrát měla možnost trochu nahlédnout pod pokličku v jedné firmě. Práce jako taková byla zajímavá. Mám ráda kancelářskou práci s papírem, tužkou, počítačem, tvořením tabulek - hrávala jsem si na to od mala. Představovala jsem si jak budu sedět u psacího stolu, zvedat telefony a psát na psacím stroji - bylo jiné století :-) A ano, o tom by to taky bylo, ale taky o těch příšerných mezilidských pracovních vztazích.
    Budu psát všeobecně. Bylo mi doporučeno zúčastnit se dobrovolně-povinně projektu pořádaného Úřadem práce. Šla jsem na informativní schůzku, na které nám v podstatě přečetli leták, který jsme už měli v ruce. Odprezentováno za 5 minut. Žádné bližší informace čeho se projekt týká jsme nedostali, jenom chtěli, ať se dobrovolně rozhodneme jestli se zúčastníme nebo ne. Dala jsem na své pocity a řekla jsem NE. Zaměstnání bylo podmíněno vstupem do onoho projektu, takže jsem věděla, že nebudu přijata. Zarazilo mě ale chování mého potenciálního nadřízeného, který i když očekával, že za ním zajdu a já jsem věděla, že je to minimálně slušnost mi k tomu nedal žádnou příležitost. Dělal dusno a příšernou atmosféru. Ani si nechci představit, jak by to v této práci vypadalo po nějakém čase ...
... jsem sama překvapená ze svého rozhodnutí. Vůbec toho nelituji, i když vím, že najít si práci v příjemném pracovním prostředí asi nebude lehké, ale nechtěla jsem si nechat všechno líbit ...


...ale hlavně mám pocit, jako bych za něčím zavřela dveře, narovnala se a šla dál ...

                                                                       K R Á S N É     P R Á Z D N I N Y   :-)

... a nezapomeňte na právě probíhající letní GIVEAWAY u mě na blogu, bližší informace tady ...

4 komentáře:

  1. Myslim, ze pokud to tak clovek citi, je to urcite SPRAVNE rozhodnuti Jak se pak cloveku ulevi, kdyz se odhodla a rozhodne, ze? Tak drzim pesti, at se brzy objevi to prave,ale az po prazdninach, at si je uzijes dle svych predstav!:-)
    A vsimla jsem si noveho vodoznaku, pekny:-). Manzel mi uz mesice rika, ze bych mela nejaky mit, no nemam, nejak neni cas nebo co:-).
    Fotky jsou moc pekne. Nemas uz nahodou nove fotici zarizeni?;-)
    Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc moc za vše děkuji ... ano, úleva byla neskutečná. Ani jsem neměla ten strach nebo obavy, které nás občas doprovází při rozhodování, prostě to šlo samo. Vodoznak jsem včera na fotky dala, ale je to dost složité, tak to asi nebude na každé fotce. Nevím jak jednoduše to tam dát, ale na tyhle dvě fotky jsem pyšná :-) a chtěla jsem, aby bylo poznat, že jsou moje ;-) Jsou z loňska. Ta první je dokonce jenom mobilem ... Nové fotící zařízení zatím nemám, museli jsme investovat jinde a je to hodně velká investice a těžké rozhodování, aby to bylo to nej pro naši potřebu. Hezký den D.

      Vymazat
  2. Ahojky. Jak se dostane ten název blogu na fotku??? To s tou prací mi musíš odvyprávět podrobněji, až se setkáme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, odvykládám, ale zlatí naší prudící kolegové ... kolegyně. Pošlu ti do emailu odkaz, kde jsem to dělala. D.

      Vymazat