neděle 31. května 2020

... jenom číslo ...

už týden mi je padesát let. Věk je prý je jenom číslo, ale já se s ním zatím nějak nemůžu srovnat. I můj taťka se ptal, jak to je možné a to je co říct! ...


... velkolepější oslavu jsem odložila na "až to půjde". Má představa vzala za své se všemi letošními opatřeními. Možná ji nakonec spojím s oslavou stejného výročí Bertíkova tatínka. To bude sice až po Vánocích, ale snad v tu dobu žádná opatření nebudou ...


... upekla jsem piškotový dort s jahodami, ale něco tomu chybělo. Teď přijít na to co. Piškot byl dobrý, ale krém jsem zkusila pudinkový se šlehačkou a to nebylo ono. Nedošlo mi, že pudink smíchaný s ušlehanou šlehačkou bude zase jenom pudink. Sníst se to ale dalo, to zase jo ...



... sešli jsme se u nás doma. Čtyři holky a pět chlapů, včetně Lukáška. Ještěže tady teď nemohl být manžel, to by těch chlapů byla ještě větší převaha ...



... i toto k našim setkáním patří - Bertík bráchy provokuje a ti dva velcí ho mají spacifikovaného raz dva - vlevo nenápadná Adamova ruka ...


... slavili jsme i narozeniny taťky a Adama ...


... prababička a pradědeček ...


... strejda Adam a teta Míša ...


... maminka a tatínek ...


... můj narozeninový koutek ...


... a tady jsme všichni ...


... bylo to další hezké odpoledne tohoto týdne, hlavně skoro se všemi, kteří patří do mého života ...

... všem přeji krásné dny ...

Danka

sobota 30. května 2020

... kočárkujeme ...

další krásné odpoledne tohoto týdne jsme měli ve čtvrtek. Byli jsme na procházce s Lukáškem ...


... Bertík měl trochu problém. Je nerozlučná dvojka s koloběžkou a jet na ní a tlačit kočárek dohromady nejde. Sice to zkoušel, ale sám usoudil, že takhle ne ...


... takže jsme chvílemi měly koloběžku my dvě s Niki a on důležitě vezl ...


... Lukášek v kočárku hezky spinkal. Uháčkovaná deka kousek kouká ven. Více jsem nevyfotila, protože silně foukal dost studený vítr a já jsem nechtěla, aby ho ofouklo. Přece jenom je to ještě novorozenec. Příště to snad už vyjde ...


... doma chtěl Bertík Lukáška na ruky. Na chvíli. Ale stejně koukal na telku, protože tam byl Lego příběh 2 a pak se mě ptal, proč se na té fotce nesměje, že to by bylo lepší ...


... a když už jsem u těch hezkých odpolední tohoto týdne, tak hezké bylo i včera v pátek. Sice jsem sháněla jahody a nakonec objednala na "rohliku.cz", ale taky jsem stihla kosmetiku a kafíčko u našich ...

... všem přeji hezký víkend ...

Danka


čtvrtek 28. května 2020

... jako v normálu ...

ve středu jsme se po dlouhé pauze, způsobené víme čím, potkali s našimi kamarádkami a bylo to jako za starých časů ...


... úplně jsme zapomněli na to, co se dělo. Udělali jsme si krásné odpoledne s kávičkou, dobrotami a nakonec i neplánovaně se špekáčky ...


... bylo to překrásné, létem vonící setkání, na místě, kde je vždy tak skvělá atmosféra, že se vám vůbec nechce domů ...


... taky jsem zjistila, že zajít si na kávičku s kamarádkou se nezapomíná. Je to jako jízda na kole nebo plavání ...


... Bertík měl ještě jeden překrásný zážitek. Byl tam i strýček Tonton, na kterého už po několikáté koukáme na "déčku". Dokonce jsme s ním i mluvili a to bylo nejvíc. Kdo neví, kdo je strýček Tonton, koukněte tady ...


... když už atmosféra byla letní, nechyběl Aperol a tímto prohlašuji aperolovou sezónu za zahájenou ...

... přeji krásný den ...

Danka

čtvrtek 21. května 2020

... odtajněno ...

před časem jsem psala o tajném háčkovaném projektu. Už ho můžu odtajnit ...


... byla to/ je deka do kočárku, proto byl tajný 😉 ...


... nápad jsme okoukly s Niki na Pinterestu ...


... plán byl háčkovat ji u vánočních pohádek. Tam jsem sice začala, ale dotáhla jsem ji do konce až o Velikonocích, v karanténě, kdy jsme více seděli doma. Mezitím jsem asi pletla nějaké čepice. Už pořádně nevím 😀 ...


... až budu mít fotku v kočárku, doplním ji tady 😉 ...

... přeji krásný den ...

Danka

úterý 19. května 2020

... Lukášek ...

dnes bych vám ráda někoho představila. Pár dnů už je ze mě babička a mám vnoučka Lukáška ...


... narodil se Markovi a Niki ...


... s maminkou jsou už z porodnice doma, tak jsme se mohli přijít podívat ...


... to, že je to kluk jsme se dozvěděli až když se narodil. Já osobně bych to u svých dětí nevydržela nevědět, když už ta možnost je, co budu mít. Marek s Niki to vydrželi a mě to nakonec taky bavilo nevědět jestli budu mít vnuka nebo vnučku ...


... podívat jsme se zatím byli jenom strejda Bertík a já. Ten si pochovat svého synovce zvládl na výbornou ...


... fotku z jeho rodiči nemám, protože jsem na to v té euforii radosti zapomněla. Určitě zase bude příležitost, tak to napravím. Mít v náručí takové mrně byl krásný, zvláštní pocit, který způsobuje, že člověk zapomene myslet. Ale hlavně! Je to nový nepopsatelný pocit, na který dlouho, ne-li nikdy nezapomenu ...


... všem přeji krásný slunečný den se všemi "svými" chlapy 😉...



Danka

sobota 16. května 2020

... po žluté, zelené a modré ...

v pátek 8.5. jsme se konečně dostali na výlet, na hory. Adam, Míša, Bertík a já ...


... na rozjezd jsme vybrali krátkou procházku z Visalají na Bílý Kříž ...



... šli jsme jinou cestou než obvykle. Ona se totiž hned na začátku stala menší chybička ve volbě trasy :-) Tahle byla o něco málo delší, ale to nevadilo. Mohli jsme aspoň vidět tato krásná panoramata Beskyd ...


... tady v cíli s výhledem na druhou stranu, pár metrů od hranic se Slovenskem, možná už na Slovensku. Nebyly tam žádné zátarasy ani žádný kontrolór hranic, aby jsme náhodou nešli kam nemáme. Byli tam ukáznění turisté, kteří potřebovali na vzduch jako my ...



... náš původní cíl Bílý Kříž jsme potkali při zpáteční cestě. To už jsme šli tou "správnou" ...


o Bílém Kříži z Wikipedie:

Bílý Kříž (slovensky Biely Kríž) je horská osada a rekreační oblast v Zadních horách v Beskydech, rozkládající se po obou stranách hranic České republiky se Slovenskem. Turistům je lokalita známa již od konce 19. století.

Osada je ohraničena vrchem Sulov (943 m n. m.) na severu a slovenským vrchem Súľov (903 m n. m.) na jihu. Na úbočí Súľova najdeme mrazový srub. (Mrazový srub je geomorfologický tvar, který je definován jako skalní stupeň ve svahu, vzniklý mrazovým zvětráváním a následným odnosem) 

Název osada dostala podle bílé natřeného lidového kříže, který stojí v malé dřevěné ohradě přesně na hranicích. Jeho původ není znám, existují dvě teorie. Podle první zde umrzl finanční strážník, který hlídal hranice před pašeráky. Podle druhé jsou pod křížem pochováni strážníci, tzv. portáši, kteří zde podlehli moru.




... no a tady se stala ona chybička. Označník pro cyklisty je blíže k cestě, po které se má jít. Značky pro turisty jsou více vpravo a my jsme se vydali tou cyklistickou. Říkala jsem sice, že to není ta správná cesta, ale rada mladších mě ukecala a bylo :-D ...


... ale ona tahle cesta byla i možná krásnější, více ve volném prostoru, i když krapet delší, takže mě to ve finále vůbec nevadilo a příště půjdu po té samé ...

... přeji krásný víkend, vypadá, že bude hezké počasí ...

Danka 

pátek 15. května 2020

... fotky ...

po dvou týdnech se opět dostávám k blogu. Přesně před čtrnácti dny jsem se rozhodla, že nechám udělat fotky za posledních pár let. Tomu jsem se každou možnou chvíli věnovala a už jsem neměla sílu tady něco ťukat ...


... ráda listuji v albech. Zkoušela jsem i foto-knihu, ale nejrychlejší, na to množství fotek bylo pokračovat ve stejném duchu, jaký jsem začala, když se narodil Marek ... 


... k fotkám jsem dopsala krátké popisky, přiřadím k nim naše cestovatelské deníky a já (počítám v důchodu :-)) a budoucí generace naší rodiny budeme mít co číst a prohlížet. V počítači to prostě není ono. V cestovatelských denících listuji poměrně často ;-) ...


... největším oříškem bylo sehnat potřebná alba. Rozhodla jsem se zatím pokračovat ve formátu 9x13 a to je výběr značně omezený ...

... všem přeji krásný den, i když dnes u nás má pršet a vypadá to, že opravdu bude ...

Danka

pátek 1. května 2020

... v dubnu ...

shrnuji duben, co se událo. Mám čas na pletení. V běžném režimu a životě bych se k němu v tak hezkém počasí nedostala. Aspoň nějaká pozitiva ...


... dny byly stejné. Po snídani škola, ven, oběd - ty jsem většinou nějak odbyla, nebaví mě to, kolo - zamávat babičce a dědečkovi, doma - když to jde tak na balkóně kafíčko, pak jeden nebo dva díly seriálu -  to podle toho, jak dlouho jsme byli venku. U seriálů se krásně plete a po třech týdnech je hotovo ...


... ještěže se ta móda vrací. Už jsem kdysi něco podobného pletla, stačilo zalovit v paměti ...


... opět i s tím nezbytným doplňkem ...


... šaty jsem stihla koupit ještě před tím vším. Byla to láska na první pohled. Ani jsem je v obchodě nezkoušela. Jen mě nenapadlo, že je moc nevynosím. Na kolo si beru kalhoty a nikam jinam nechodíme :-(. Těšila jsem se na koncert Ondřeje Brzobohatého s Janáčkovou filharmonií - filmové melodie. Lístky koupené vloni v květnu. Konečně se mi povedlo vybrat i hezká místa a ne jako vždy poslední dva vedle sebe. Koncert měl být v ten den, odkdy je vše zakázáno. 10.3. Odložen na 1.6. V pondělí přišel email, že budou vracet peníze, že není reálné dodržet rozestupy pro účinkující a vlastně ani pro diváky. Filharmonie má asi 80 členů orchestru a tak velké pódium nikde není. Ach jo. Všechny akce, které se poslední roky ustálily v našich životech, i ty venkovní nejsou a nebudou ... vím, nic hrozného se nám neděje. Můžeme být doma, jít ven, máme co jíst, kde bydlet, ale ta izolace na mě už začíná hodně doléhat. O výletech si nechávám zdát ... ale věřím, že to byla výjimečná situace, která měla smysl, že jednou skončí a přála bych nám, aby se tohle už nikdy neopakovalo. Aby po nás nikdo nechtěl nosit roušky při sebemenším náznaku nemocí, tak jako tomu bylo doposud, protože přirozeně získaná imunita je taky hodně důležitá. Myslím tím, že člověk jenom obyčejně žije, setkává se na různých místech s různými lidmi. Občas na mě dopadá splín jestli vůbec ještě budu umět jít někam na kafe, mezi lidi. Většinou si ale uvědomuji, že se máme dobře, užíváme si toho co jde a těšíme se na to, co momentálně nejde ...

... všem přeji krásný a ještě krásnější květen ...

Danka