sobota 29. února 2020

... v únoru ...

... přemýšlím jak nejlépe bych vystihla letošní únor, ale asi zase slovy "nic moc". Stejně jako v lednu. I když nálada doma je o poznání lepší než měsíc minulý. To bych asi měla započítat do plusu. I pár výborných kafíček bylo ...


... taky bych se měla smířit s tím, že zimní hory a zima už letos nebudou. Ono i kdyby se našel čas a udělali bychom si ještě jedny jarní prázdniny, tak ani nemám odvahu někam jet. Nevím, co si mám o oné nemoci myslet. Jedni tvrdí to, druzí ono a kdyby náhodou něco, tak chci být stejně doma ...


... aspoň Bertík si zimu v rámci možností užil. Dva týdny i lyžoval. Po týdnu o jarních prázdninách měl školou pořádaný lyžařský kurz na kopci za městem. Včera jsem se byla podívat jak mu to jde a už občas lyžuje jinak než pluhem, tzn., že už při obloučcích mívá kolena u sebe. Jinak na svahu stihne dělat i blbosti. Na vleku po sobě s kluky házeli sněhové koule, které vyrábí při jízdě. Svůj osobitý "hurvínkovských" styl ale i tak stále má. Díky tomu jsem ho poznala i mezi ostatními lyžaři ...






... ten jeho spokojený výraz mluví za vše ...


... všem přeji krásný víkend, krásný březen i krásné jaro. Zítra už přece začíná ;-) ...

Danka

středa 26. února 2020

... tvořivý víkend ...

minulý víkend jsem trochu tvořila. Do nových rámečků z Ikea jsem obkreslila listy rostlinek ...



... neumím kreslit, tak si obkreslováním pomáhám 😇 Ještěže je Pinterest ...



... a jak vidíte otevřená skříňka už otevřená není. Stále jsem měla tendenci ji chodit zavírat. Prostě to nesedělo. Teď už opravdu chybí jenom nika ze dřeva v tom prázdném místě. Ale kdy ta bude, o tom ani nepřemýšlím. Spíše přemýšlím, co do ni teď "provizorně" dám. Že by zavěšenou květinu? Nebo něco takového? ...


... na ovladače a papírový tv program jsem ušila kapsu z běhounu na stůl. Neměla jsem ráda, když se, hlavně tv program pořád někde povaloval. V obchodě jsem žádnou hotovou a vhodnou kapsu nenašla. Ušití něčeho takového na rozdíl od kreslení zvládám. Jenom jsem plánovala klasickou látku, výztuhu atd., až mě v obchodě napadlo ušití kapsy z běhounu - skvělý pevný materiál, stačí zahnout, sešít a je to. Otázka 5 minut ...



... přeji krásné dny ...

Danka

sobota 22. února 2020

... nové rostlinky ...

pomalu přemýšlím, že odstraním zimní dekorace a lehce začnu jarními. Přece jenom mám ale pořád zimní a ne jarní pocit. Letošní způsob zimy se mi prostě zdá být poněkud nešťastný. Kdysi by mi to tak nevadilo, ale letos mi trochu toho mrazu a sněhu nějak chybí. Možná jenom ty hory. Chtěla jsem na pár dnů vyrazit do Rakouska, ale právě kvůli počasí tady u nás to nešlo. Kvůli dešti se o jarních prázdninách začalo lyžovat později, tím pádem se odložil i odjezd Bertíkových sourozenců zpět do Německa a nám už nevyšlo za sněhem odjet. Myslela jsem si, že tam to zimní období zároveň načerpám a uzavřu a že pak už budu čekat na jaro ;-) ... 


... ale aspoň jsem dokoupila pár květin. Po Monsteře jsem pokukovala už dlouho ...


... foto dole - takhle se narovnala po pár dnech doma ...


... kávovník, ten mě napadl s novým kávovým koutkem ...



... svícník, proto, že se mi líbí. Ten první se sice ještě snaží a když se mi povede ho zachránit, budou prostě dva ...



... no a pak novou Sophoru Little baby. Tahle rostlina se mi moc líbí. Je moje třetí. První, ta byla špatná, když už přišla - hned seschla. U druhé jsem podcenila zálivku. Jeden rok při mém odjezdu jsem ji dala na prázdniny k mamince, aby do ní každý den cvrnkla trochu vody. To se podařilo a Sophora byla v pohodě. Další prázdniny jsem to ani nevím proč neudělala a byl konec. Takže u této třetí vím, kde bude letošní prázdniny pokud zase na delší dobu odjedu ...



... do kuchyně jsem krom kávovníku nového nedala nic, jenom jsem využila malinkaté květináčky a zakořeněné rostliny. Doufám, že se jim bude v zemině dařit. U některých mám pocit, že je jim lépe jenom ve vodě a v momentě, kdy je dám do květináče definitivně odejdou -uvidíme uvidíme ...




... ještě se pokouším o záchranu kapradiny. Dala jsem ji do skleníku a každý den rosila, ale nejsem si jistá, jestli jsem ji tím nedorazila. Listy úplně zhrubly a uschly. Vyrašil ale nový výhonek ...



... přeji všem krásný víkend ...

Danka

neděle 16. února 2020

... dobrý nápad ...

zajet se podívat na Landek byl dobrý nápad. Já osobně jsem tam byla jenom jednou a to asi 5 minut než se vyfotil autobus. Na procházku tenkrát nebyl čas. A jednou jsem tudy projížděla na kole. Jindy se mi to nepovedlo, protože je to skvělé místo na malé školní výlety a to všichni tři kluci takhle absolvovali ...




... i tentokrát jsme vyjeli později než jsme chtěli, ale na malou procházku to naštěstí vyšlo. Nemám ráda, když se někam jede takhle narychlo a už vůbec ne, když tou příčinou pozdního odjezdu jsme my a to jsme teď byli!! Ono to bylo tak: Adam s Míšou se stavili po obědě, že někam vyrazíme. Dali jsme si kafíčko a než jsme vymysleli kam pojedeme bylo něco po 15 hod. K tomu se přidal Bertíkův nápad, že chce kolo, což znamenalo nafoukat pneu a zvednout sedátko - to by nebyl takový problém, kdyby nářadí na kolo bylo tam, kde jsem ho dala. Hledalo se dlouho a stejně nenašlo. Ještěže je nějaké nářadí v autě ...




... na samotném místě se mi moc líbilo. I když je o hornictví, je moc zajímavé s hezkou atmosférou. Až teda na tyto řetízkové šatny. Tam to působilo jako ve městě duchů ...



... toto nejsou netopýři, ale papírová skládanka nebe-peklo-ráj ...






... stroje jsou k prohlédnutí venku. Taky zajímavé. Hlavně ten prostor kolem strojů. Nedovedu si představit, že jsem někde v podzemí, kde je vedro, tma a strašný hluk ...








... a teď něco o Landeku z netu:
Landek je zalesněný protáhlý kopec, ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území Koblova a Petřkovic nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).
Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry. Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Na nejstarší ostravské šachtě, Dole Anselm, bylo před více než 25 lety založeno Hornické muzeum, které je dnes největší v ČR. Čtvrt kilometru dlouhé chodby v podzemí krok po kroku odhalují tajemství autentických hornických pracovišť.

... příště prý půjdeme fárat ↑↑ 😀 Uvidíme, jestli seberu odvahu. Já to spíše vidím na výlet na kole zakončený kafíčkem a nanukem v místním bistru ...


... přeji hezkou neděli ...

Danka