středa 29. července 2020

... k nejvyšší hoře ...

nedaří se mi ozvat častěji, protože je tady internet docela vzácnost. Nějaká data sice mám v mobilu, ale ty šetřím kvůli počasí a důležitých informací - třeba otevírající a zavírající dobu (tak to nazval Bertík :-)) obchodů, do kterých chodíme nakupovat - někdy je to o minuty ...


... jeden z našich výletů byl do městečka Heiligenblut. Je z něj, když přeje počasí a nám přálo, vidět na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner - ta špička uprostřed fotografie ...


... vyjeli jsme lanovkou a tam se kochali panoramaty ...





... na piknik jsme museli kousek vylézt a stálo to za to ...


... v té výšce chutná skvěle ...




... před odjezdem lanovkou pár fotek s onou horou ...




... a pak zpátky do městečka ...



... na kafíčko ...


... samozřejmě se šlehačkou ...


... tohle jsem musela vyfotit. Políčko s traktorem, v pozadí Grossglockner už schovaný v mracích, domečky, kopce, lesy - prostě idylka, ale taky velká dřina ...


... nevím jestli se odsud zvládnu ještě ozvat, pokud ne, vše budu dohánět doma ...

... přeji krásné, konečně letní dny ...

Danka 

středa 22. července 2020

... zase lanovkou ...

na neděli jsme nic neplánovali. Po obědě nás napadlo, že bychom mohli zase vyjet lanovkou na Goldeck, dát si tam kafíčko a ten velký knedlík s vanilkovou omáčkou, posypaný mákem ...


... usadili jsme se u nové chaty venku. K mému velkému překvapení si nás ani jedna ze tří servírek nevšimla. Knedlík v jídelním lístku neměli, kafíčko bylo kapslové, takže nám to nakonec ani nevadilo a odešli jsme ...


... prošli jsme se po okolí lanovky a jeli dolů na kafe, které víme, že bývá dobré a podle našich představ ...



... nahoře jsem konečně mohla vyfotit panoramata a trochu jsme s Bertíkem zapózovali. U toho Bertík asi vlezl do mraveniště. Pár mravenců ho pokousalo, ale naštěstí neměl žádnou reakci a už o tom neví ...





... večer jsme zase byli u vody a tak jsme konečně mohla letos vyfotit i západ slunce nad horami ...


... přeji krásné dny ...

Danka 

neděle 19. července 2020

... šolichání ...

jsme na horách, na stejném místě jako vždy, v Rakousku v Kärnten. Zatím nám moc na výlety nepřeje počasí. Dělá si z nás legraci. Dopoledne se střídá déšť, bouřky a sluníčko, odpoledne už je většinou hezky. Náš pobyt bych zatím nazvala "šolicháním" po horách. Vymýšlíme buď výlet lodí s kafíčkem ...


... nebo takovou praštěnost jako je vyjet lanovkou nahoru a zase dolů ...






... a místo panoramat fotím lanovku ...


... ale tahle, i když nová, je naše srdcovka ...


... u dolní stanice v menším měřítku ...



... letos je nás tady méně než bývalo, děti dospívají a to je hodně znát na pohodě, kterou teď máme (třikrát klepu ať to nezakřiknu), ale nenechává nás klidnými situace doma (myslím Moravskoslezský kraj), o které samozřejmě víme. Tenhle kraj to neměl nikdy lehké, vždy byl na okraji a když se tam našlo něco zajímavého a schopného, tak se to vždycky zničilo a teď to není jinak - průmysl, kultura, hory, to vše jde do háje. Jen se to schová za roušky ...

... i když je mi z té situace hodně smutno a nevím si s ní úplně rady, přeji vám všem moc hezké dny ...

Danka

sobota 11. července 2020

... až za roh ...

když už jsem dotáhla všechny fotky v albech, musela jsem dotáhnout i ty v domácí galerii. Jedna stěna - tato ↓↓ už nestačí ...


... galerii jsem rozšířila i za roh. Jsou tam fotky "jak šel čas s kluky", různě z výletů, z toho jak rostli, z různých akcí atd. ...


... ale místa ubývá a kam ty fotky pak budu dávat to vůbec netuším. Určitě fotím více než v minulosti, ale hlavně! začíná nás být víc ;-) ...


... tyhle fotky vidím ráno jako první, když vyjdu z pokoje. Kromě všech "mých" kluků tam je i jedna od moře. Je neuvěřitelné jakou mám chuť zase k moři jet. Já suchozemec, který vodu moc nemusí. Aspoň na pár dnů. Užít si tu atmosféru, slaný vzduch ... konec snění, zpátky do reality, na kterou si nestěžuji, ono ty hory jsou taky super ...


... přeji krásné letní dny. Pokud to půjde, budu podávat hlášení z hor ;-) ...

Danka

středa 8. července 2020

... korálkujeme ...

zhruba dva roky jsem pokukovala na IG po náhrdelnících se střapci. Když to šlo, dívala jsem se i v obchodech s bižuterií nebo v doplňcích jiných obchodů, ve kterých jsem zrovna byla a nikdy jsem žádné nenašla. Letos mě něco osvítilo. Zadala jsem do vyhledávače "střapce" a našla jsem to, co jsme hledala - nechápu, že mě to nenapadlo dříve :-o ...



... jako obvykle to začalo zcela nevinně. Nakoupila jsem korálky a různé komponenty v barvách, v jakých bylo potřeba a jsou z toho náhrdelníky a náramky snad ke všemu, co bylo doma ...


... něco v neonových letních barvách ...


...  něco i v decentnějších pro každodenní nošení ...





... nebo takto ...







 ... zjistila jsem, že mám asi úchylku v tomto motivu. Tohle se mi doma sešlo ...


... psala jsem, že korálkujeme. Myslela jsem tím sebe a Bertíka. On navlékl pár náramků pro "své" holky - paní učitelku, Niki, Míšu, Karolínku, i pro mě, ale všechny hned předal a já jsem je nestihla ani vyfotit ;-), jenom ten můj ...




... přeji krásné letní dny ...

Danka