... rozloučení ve školce ...

dělala jsem si hlavu s dárky pro paní učitelky a stačilo se zeptat Bertíka. Chtěl tužky ...

... k nim namaloval obrázek školky. Na zadní stranu jsem napsala, že jsou na památku od Bertíka, přivázali jsme je na tužky a krásný dárek byl na světě. Ještě jsme přidali čokoládky ...

... na obrázcích se projevil Bertíkův smysl pro detail - na dveřích školky jsou namalované - sluníčko, beruška a kuřátko - přesně jak to je označeno pro jednotlivé třídy, my jsme chodili do kuřátek, i když přes vchod do berušek ;-) a značku v šatně měl zelenou hrušku. A antén na střeše jsem si ani nikdy nevšimla. Musím zajít školku pro porovnání vyfotit ;-) ...
... je za námi další životní etapa, po třech letech doma a třech letech ve školkách. Měla jsem slzy v očích, všichni se chtěli bavit a já jsem nemohla, protože bych bulela jako želva. Přes mé počáteční obavy, ale ty se spíše týkaly stravy, která tam je podávaná, bylo ve školce moc fajn. Bertík je společenský tvor. I když vstoupil do vytvořeného kolektivu, hned se seznámil a neměl jediný problém. Holčičky ty ho obletovaly - dokonce byl jako jediný kluk pozván na jednu ryze holčičí oslavu narozenin - tu zvládl. Adélka má naštěstí staršího bráchu a ten měl doma autodráhu ;-) ...

... Kristýnka, Adélka, Esterka a Bertík ...

... s kluky taky neměl jediný problém. Se dvěma z nich se teď domlouvají kdy půjdou ven před dům. Za to jsem moc ráda, protože to tady moc nebylo vidět. Teď lítají venku a dokonce lezou i na stromy. Až mě začíná mrzet, že s dětmi ze školky nebude chodit do školy. Otázka je, jestli by byli v jedné třídě ...

... mějte krásný víkend a co nejkrásnější prázdniny ...

Danka 

... jeli jsme ...

jeli jsme do Luhačovic :-) ...

... jediná menší změna byla, že jsme obrátili čas na kávu a čas na procházku. V Kavárně v Myslivně měli místo. Dva stolečky až vzadu v rohu, ale nakonec se ukázalo, že to je přesně pro nás ...

... Bertík mě nalákal na domácí rakvičku se šlehačkou ...

... tatínek si dal něco jiného. Má rád skořici a té na piškotu se zakysanou smetanou bylo dost :-) ...

... a pak jsem se zvedla a vyfotila celou tu nádheru ...

... Bertík se usadil separátně k tomu druhému stolečku a patřičně si to užíval. O tom, že se má otočit a být s námi nechtěl ani slyšet. Když dojedl, vytáhl si kreslení, které s sebou táhl v baťůžku. Kdyby pořád tak nemluvil, tak o něm ani nevíme :-)) ...

... chtěla jsem trochu zapózovat, ať mám fotku jak jsem v Luhačovicích ...

... ale bez Bertíka se to neobešlo :-)) ...

... pak už jsme se vydali směrem k přehradě, to je směrem za kolonádu. Ta místa jsem ještě nefotila. Mermomocí musel jet po kolonádě, tak si tam to kolo vytáhl sám ...

... jenom doufám, že při rekonstrukci zachovají ráz těchto obchůdků. Zavřené jsou všechny ...

... nevím, jestli vodoléčebný ústav funguje, koupaliště, které je za touto budovou už dlouho ne. Jako malá jsem se v něm koupala - byla tam děsně studená voda :-)) ...

... kolem koupaliště vede cyklo-stezka a Bertíkovi se splnil sen. Konečně jel po řádně označené cyklo stezce :-)) ...

... došli jsme až k přehradě, o které se občas zmiňuji ...

... letní koupání to nebylo. Obdivuju, že tam vlezou. I Bertíka. Vydržel tam asi 10 minut, pak se sice s velkým zimotřasem obleče, ale jak je v suchu, je v pohodě. Já bych se třásla a byla fialová, ještě teď, kdy píšu příspěvek ...

... při zpáteční cestě Bertík usnul. Ale než to stihl, měli jsme puštěné rádio. Hrála jedna francouzská písnička, ta slova nenapíšu, ale zezadu se ozvalo: "to je sprostá písnička, tam zpívají: "sakra - ku**a"". No, nějak tak to opravdu znělo a raději nebudu zkoumat, kde to druhé slovo slyšel :-)) ...

... přeji krásný nový, poslední letošní školní týden ...

Danka

... ze soboty ...

vloni jsem si řekla, že na Rozmarné slavnosti řeky Ostravice už nepůjdu. Vlastně jsem si to říkala ještě v pátek. No a v sobotu jsme šli ...

... s Adamem a Míšou. Kluci statečně přešli přes provizorní most, my holky jsme si to statečně obešly po mostě pevně stojícím, po kterém jezdí i trolejbusy ...

... kuřácký salónek pro vodní dýmky ...

... malé tulení ...

... čekáme na plavidla ...

... a z toho čekání Adam začal házet na Bertíka kousky trávy. To už Bertík vrací a samozřejmě se trefil do mě :-)) ...

... Adam bez těch kravin prostě být nemůže ...

...  plavidel jsme se dočkali ...

... z těchhle pirátů šel i strach ...

... ten se chudák neplánovaně vymáchal ...

... a tučňáčci na ledové kře se mi líbili nejvíc. Trochu se ji rozpadla kra ...

... na vyhlášení výsledků jsme nečekali. Prošli jsme se přes celé město na MHD ...

... které jako skoro každý víkend mělo výluku. Jeli jsme domů na kafíčko. Opět jsem upekla bublaninu, tentokrát s rybízem ...

... mějte krásnou neděli ...

Danka