... fotografování ...

fotky mám ráda od dětství a jsem ráda, že v téhle době se fotí jinak než kdysi, kdy byl třicetišesti snímkový film. Začala jsem ale přemýšlet, jestli nefotím příliš moc, jestli se nedívám na svět přes displej, jestli si vůbec stihnu vychutnat skutečnost - všechny ty zážitky, události, dobroty a jestli bude někdy čas sednout si, zavzpomínat a prohlížet tohle on-line album, tak jako to občas děláváme s alby skutečnými ...

... tyhle myšlenky mě začaly napadat po návštěvě obchodu s foto - technikou, kde jsem chtěla zjistit, kam bych se v této oblasti mohla posunout. Jsem absolutní amatér, fotím jen tak pro radost, ale už mi nestačí to, co umí můj foťák. V obchodě jsem dostala spoustu profesionálních informací o několika fotoaparátech, ale stejně nevím, jestli zrcadlovku nebo kompakt, nebo zůstat u toho co mám. Ceny závratné. Čím fotíte vy? Poradíte? A aby toho nebylo málo, narazila jsem (a to určitě není náhoda :-)) na článek - Nestaňte se otrokem svého fotoaparátu :-)) (článek tady). Píše se v něm, jak lidé přijdou, udělají cvak cvak, ani se nerozhlédnou a jdou pryč a o dalších foto - neřestech dnešní doby. Občas už i mi proběhlo hlavou - vyfotím a pak se doma v klidu podívám. Naštěstí mi hned došlo, že je to hloupost, že k tomu ta technika hodně svádí a že se nesmím nechat. Fotit budu určitě dál, protože jsou fotky, které mám moc ráda a věřím, že takových ještě hodně přibude, jenom to chce používat zdravý selský rozum :-) ...