čtvrtek 17. listopadu 2016

... můj 17.listopad 1989 ...

dnes bude trochu historie. Při nedávném úklidu nádstavců jsem narazila na krabici se svými poklady. Vím, jaké v ní mám schované vzpomínky - třeba brýle od babičky, dopisy, fotky z táborů, sešity s písničkami a vzkazy. Prostě holčičí klasiku. Na co jsem úplně zapomněla je deník. Není divu psala jsem ho jenom krátce. Začala jsem 7.11.1989 ...


... 17.listopad tam zaznamenán je. Byla jsem se podívat v Prioru na kozačky - byly černé se zlatým puntíkem na boku a nosila jsem pak hodně dlouho. A pak u kamarádky, se kterou kamarádím dodnes ...


... 21.11.1989 jsem se rozepsala co se vlastně stalo a jak to moc nechápu, ale to se postupem času změnilo ...


... a 24.11.1989 je poslední zápis, pak už nebyl čas :-). Ale ať to není jenom vážné téma - viz.první řádek :-)) ...


... byla to zvláštní doba plná emocí. Ráda vzpomínám na atmosféru na náměstí a těžko říct, proč jsem v krabici našla právě deník z této doby. Čas od času jsme nějaký psala, ale schovaný je jenom tento ...

... užijte si volný den a mějte se moc hezky ...

Danka 

12 komentářů:

  1. Schovávat si vzpomínky je krásné. A čím starší jsou , tím krásnější. Měj se hezky Danko :-) Ivana

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je parada, takovy poklad. A ta veta je opravdu vtipna - z dnesniho pohledu:-). Prima den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mě ta věta hodně pobavila :-)) Hezký den Marci D.

      Vymazat
  3. Já si deník psala jen někdy kolem patnácti - kdoví kde je mu konec (asi jsme ho zlikvidovala v nějaké chvíli, kdy mi moje zápisky přišly trapné ;-)).
    Jinak jsi ve mně vyvolala nostalgické vzpomínky, jak jsem odjela v pondělí po 17.11. na týden na školení a vrátila je do úplně jiné Prahy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Divím se, že přežil, nedá se to číst :-)) Taky máš zajímavé vzpomínky, hezký večer D.

      Vymazat
  4. Úžasné. Já jsem byla v prvním ročníku na VŠ, tatínek mi ležel v nemocnici s těžkým infarktem a do toho 17.11. - byla to zvláštní doba, ale mám ji čím dál tím víc v hlavě.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla to opravdu zvláštní doba, taky na ni moc myslím. Hezký večer D.

      Vymazat
  5. Já si toho moc nepamatuji, byly mi dva roky :-) Ale ta tvá první věta je super, na mě číhá 30 a napsala bych totéž :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-)) Nevím, co mám říkat teď na to číslo, co na mě číhá :-))) Hezký večer D.

      Vymazat
  6. Minuly rok ma zastavili z tv že robia reportáž, čo som robila 17.11.1989. Viem to úplne presne, sedeli sme v Moskve pred TV, kde manzel studoval a s otvorenymi ustami sme počúvali čo sa deje doma. Telefonovali sme rodičom a oni o ničom nevedeli, ani kamaráti. Ale v Moskve to vysielali. Mysleli sme si, že je to nejaká vymyslená hlúposť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavá vzpomínka. Já jsem si to nepamatovala, ani to, že jsem to někam psala, ale od teď už to budu vědět :-)) Vzpomínám si akorát, že ve večerních zprávách o tom mluvili, ale nevěnovala jsem tomu pozornost a pořádně jsem to zaregistrovala určitě až po týdnu, taky to k nám nedošlo hned. Zitu, hezký večer D. ...

      Vymazat