čtvrtek 3. listopadu 2016

... vzpomínky ...

večer jsem zapálila lucerničku na balkóně. Asi více než obvykle jsem vzpomínala na ty, kteří už tady s námi nejsou fyzicky. Na některé si vzpomenu každý den, na některé občas, ale vím, že jsou stále s námi ...


... hřbitov, na který chodíme znám od dětství. Je na dohled z oken bytu od rodičů. Chodívali jsme tam s oběma babičkami a dědečky a vždycky jsme tam potkali nějakou tetu - asi bývali domluvení :-). Jako malá jsem z toho měla radost a teď mám hezké vzpomínky ...


... mějte krásný den ...

6 komentářů:

  1. Ahoj Danko! I my jsme si včera zapálili doma svíčku za ty, kteří již nejsou mezi námi. Vzpomínala jsem hlavně na dědu.. Vytáhla jsem včera šicí stroj, který mám právě po něm, a trénovala na něm své první šité výtvory a v duchu jsem si říkala, že děda by byl určitě rád, že stroj je využitý a neleží jen na zemi zašoupnutý za skříní. :-) A určitě se mi tam zeshora smál, jak se s tím peru a kolik jsem tam nasekala chyb... :-) Ale já jsem byla s výsledkem spokojená, kuchyňská zástěrka je na světě, chyby přehlížím, hlavně, že je funkční. :-D :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Luci, přesně takhle jsem to myslela. Snad od každého mám něco, co jim patřilo. Některé věci používám, na některé jenom koukám, ale tím pádem jsou tady stále se mnou. Zrovna teď jsem použila kastrólek po babičce :-)) asi se mi taky směje nad mým kuchařským uměním :-)) Na to, že jsem povahově celá ona, nevím kde se v tomto stala chyba :-))) Hezký den D.

      Vymazat
  2. Hrbitovy mam s pribyvajicim vekem radeji a radeji. Jako mala jsem mela rada ta svetylka, na Dusicky jich tam bylo!!! Ted se mi libi i ten klid, stromy, pohoda, i kdyz to zni mozna trochu podivne. Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Patří do našich životů, tak proč ne. Taky je mám ráda a vzpomínky na chvíle tam mám moc hezké - taky asi podivné ... D.

      Vymazat
  3. Já mám hřbitovy ráda snad odjakživa (když někam přijedu a mám čas, tak se na hřbitov jdu docela ráda projít). Svíčku jsem zapálila taky, za všechny, ale hlavně za tátu - ve svícinku, který jsem od něj dostala poslední Vánoce, kdy tu byl s námi.
    A taky máme pořád některé věci po těch, co už tu s námi nejsou - třeba na chalupě misku po babičce, starou, plechovou - ale necháváme si ji právě proto, že je po babičce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V těch věcech je energie původních majitelů a to se mi na tom líbí :-)
      Na hřbitovech si čtu náhrobky a přemýšlím jací to byli lidé, jak dlouho tady byli a tak. Je tam klid, všichni se zastaví a přemýšlí ... Stáni, měj moc hezký večer D.

      Vymazat