letošní narozeniny jsem slavila v jednom kuse asi dva týdny a slavila jsem i jednu skvělou zprávu, která byla TEN NEJ DÁREK. A než se pochlubím s dárky, které jsem dostala napíšu o čem ta skvělá zpráva byla ...
... v polovině března jsem si nechala odstranit jedno mateřské znaménko na uchu. Vzniklo někdy před rokem, pocitově se mi nelíbilo, bylo divné, ale doufala jsem, že mu nic není ... bylo ... fičák, který mi nastal po jednom telefonátu s výsledky bych nepřála nikomu na světě. Byla to dvouměsíční změť strachu, obav, naděje, zoufalství, nervů a znova strachu a taky pocitu, že mi přece nic není, jsem plná života, chci žít, tak proč mi lékaři říkají, že bych nemusela ... během té dvouměsíční doby jsem tuhle zprávu chtěla vychodit - chodila jsem na dlouhé procházky, mezi cizí lidi - nechtěla jsem s nikým mluvit, ale taky jsem se z té situace vymluvit chtěla v tom smyslu, že se cítím v pohodě, tak proč mám řešit nějaký další zákrok ... nakonec jsem ho podstoupila. Poslední týden v dubnu jsem byla v nemocnici a pro mě nekonečné tři týdny jsem čekala na výsledek. Pár dnů před narozeninami jsem se dozvěděla, že vše další už je v pořádku ...
... takový strach jsem v životě asi ještě nezažila. A nejhorší na tom je, že jsem si to způsobila sama. Neodpustila jsem, plácám se čtyři roky v něčem, co už dávno není, ale způsobilo to velikou bolest a neumím z toho ven ...
... zvládla jsem to díky všem, kteří o tomhle věděli a pomohli jenom tím, že mě vyslechli, nebo za mnou přišli. O Bertíka se starala celá rodina, nejvíce babička a Nikolka s Markem. Bylo mi o to lépe, protože jsem věděla, že se má jak v bavlnce, protože jinak ze mě byl zmatený. Maloval nás pořád spolu se samými srdíčky ...
... jinak musím potvrdit, jak se poslední dobou píše, že strava v nemocnici byla opravdu děsná a nezdravá. Chvílemi jsem si dělala legraci, že jestli mě operace měla zachránit, tak onemocním z toho jídla. Jogurt s glukózovo - fruktózovým sirupem, tavený sýr nebo "rostlinné" máslo mi opravdu zdravé nepřipadaly. Využila jsem možnosti výběru "diety" a dala jsem si vegetariánskou stravu, i když vegetarián nejsem. A asi jsem udělala dobře. Univerzální červenou nebo hnědou omáčku s knedlíkem a masem bych nezvládla - měli to obden. Já jsem měla aspoň více zeleniny než ostatní a zeleninové polévky to jistily. A taky obchod a kavárna ve vestibulu nemocnice. Kromě dne operace jsme tam s mamkou byly každý den, pak se přidal i taťka a oba kluci s holkami a hlavně s Bertíkem jsme tam chodili na nezdravou zmrzlinu ;-) ...
... dlouho jsem přemýšlela jestli o tomhle psát nebo ne, občas jsem to i "nakousla", ale nešlo to. Až dnes a to jsem chtěla psát o narozeninových dárcích. Ten příští příspěvek už o nich určitě bude ;-) ...
... přeji krásný den ...
Danka
