úterý 5. července 2016

... šití a šaty ...

s šitím žiju tak nějak od mala. Šily obě babičky, maminka i tety. Skoro jsem neznala kupované oblečení. Šití jsem brala jako součást života. Dokonce, když jsem byla s kluky sama, se šití stalo mou terapií. Po všem tom shonu s prací, úkoly a domácností jsem zalezla do svého šicího koutku a šila. Těšila jsem se na nové čísla Burdy, které jsem u kafíčka prolistovala, přečetla, zaškrtla co budu šít a pak letěla do obchodu s látkami, nakoupila, udělala střih a šila ...


... před pár lety šlo šití tak nějak samo na "jinou kolej". Myslela jsem si, že se k šití oblečení už nebudu vracet, ale situace v našich obchodech mě k tomu doslova donutila :-) Potřebovala jsem šaty na parné léto. V obchodech byly šaty buď s podšívkou, nebo z nějakého umělého materiálu. Oboje by se lepilo na tělo. Dva měsíce mi trvalo, než jsem se rozhodla koupit látku, prohlédnout Burdy, které mám doma, vybrat střih a šít ... 


... střih jsem vybrala jednoduchý, jenom jsem ho o hodně zkrátila ...




... i kapsám jsem ubrala. Šaty jsem už stihla vyzkoušet, je v nich skvěle a to jsem ráda :-) ...


... moc ráda připomínám, že do páteční půlnoci můžete soutěžit o rozmarnou letní kolekci MI LU JU, více informací TADY ...


pondělí 4. července 2016

... Štramberská trúba ...

po obědě jsme vyjeli zase do Štramberka. Prý na kafe. Není to tak daleko, tak proč ne a hlavně, že nesedíme doma ...


... se zmrzlinou jsme si sedli na náměstí na lavičku a mi proběhlo hlavou, že dnes na ty schody nemám vůbec sílu a klidně jsem si přemýšlela, kam zajdeme na kafíčko. Za 20 minut po této myšlence jsem vyšla nejenom schody k trúbě, ale i schody uvnitř trúby ...


... v Jaroňkově útulně jsme koupili vstupenky a dali razítko do diáře. Asi ale koupím nebo vyrobím nějaký cestovatelský deník, jenom na ty razítka. Bývají všude a hlavně to je motivace pro Bertíka. Útulna je moc hezky zrekonstruovaná ...



 ... v trúbě ...



... a na ochozu. Ten jsme prošli kolem dokola nejméně 3x, takže fotky se střídají z rozhledny uvnitř, venku a dolů s výhledy do okolí :-) ...











... šipka vlevo ukazuje na Pustevny (výlet tady), šipka vpravo Radhošť, na který jsme zatím nedošli. Někde mezi nimi je socha boha Radegasta ...



... rozhledna Bílá hora. Je ve tvaru šroubovice DNA a z náměstí Štramberka jste tam za chvíli ...


... nad ochozem ...





... zpátky na náměstí ...



... kafe jsme si dali na zahrádce v hotelu Štramberk. Bylo výborné i obsluha usměvavá a příjemná ...






... foto Bertík ...




... ještěže krásných míst s dobrou kávou přibývá ;-) ...

                                                       ... krásný prázdninový den ... 

neděle 3. července 2016

... letní večeře ...

udělali jsme si s Bertíkem výbornou letní večeři - salát Caprese ...


... poprvé jsme ho ochutnala před dvěma lety a od té doby ho dělávám. Trvá mi totiž děsně dlouho než něco nového ochutnám. Na mozzarellu i bazalku jsem se dívala "přes prsty" :-) ...


... když jsem se dívala na Wikipedii co to přesně Caprese je, tak píšou, že se podává spíše jako předkrm, barvy připomínají vlajku Itálie a je připravován z nakrájeného sýru Mozzarella, rajčat, lístků bazalky, soli a olivového oleje. Když jsem ho dělala poprvé, netušila jsem, co má správně obsahovat, tak jsem do něj dala i jarní cibulku a není to s ní špatné. Naše porce byla z jedné Mozzarelly, tří rajčat a zbytek přiměřeně, podávané s grahamovým pečivem ...


sobota 2. července 2016

... pololetí ...

nové pololetí si žádalo změny na zdi s kalendáři. Vyměnila jsem půlroční přehled a přidala ještě dvě letní pohlednice z kolekce MI LU JU (soutěž o samolepky a blok ze stejné kolekce stále probíhá, více informací tady) ...




... když nové obrázky tak i nové waschi pásky, objednávala jsem tady. Původně jsem chtěla neónové, protože jsem dostala krásně lehce neónově zabalený balíček, s lehce neónovým obsahem a letošní léto si bez těchto barev nedovedu představit ...



... ale nakonec jsem vybrala decentnější a myslím, že se k nám domů hodí více. Přišly zabalené jako v bavlnce i s malým poděkováním - provázkem v krásných pastelových barvách :-) ...



... do obýváku jsem k nekonečnému kalendáři přidala list kalendáře, který budu každý měsíc měnit. Okoukáno u Marcelky na blogu Nordic Passion.




... hezký den ...

pátek 1. července 2016

... prázdniny ...

ještě letos si je udělám, jak to bude další roky uvidím. V plánu mám dělat jenom to, na co budeme mít chuť. Užít si léto, teplé večery, vzduch na horách, ledovou vodu v jezerech, něco málo na festivalu, kafíčka se zmrzlinou a zmrzliny, výlety, sluníčko, lanovky, focení, blogování, psaní, prostě samé úžasné věci ...


... mohla jsem je už mít na půl pracovní. ALE ! Během června jsem párkrát měla možnost trochu nahlédnout pod pokličku v jedné firmě. Práce jako taková byla zajímavá. Mám ráda kancelářskou práci s papírem, tužkou, počítačem, tvořením tabulek - hrávala jsem si na to od mala. Představovala jsem si jak budu sedět u psacího stolu, zvedat telefony a psát na psacím stroji - bylo jiné století :-) A ano, o tom by to taky bylo, ale taky o těch příšerných mezilidských pracovních vztazích.
    Budu psát všeobecně. Bylo mi doporučeno zúčastnit se dobrovolně-povinně projektu pořádaného Úřadem práce. Šla jsem na informativní schůzku, na které nám v podstatě přečetli leták, který jsme už měli v ruce. Odprezentováno za 5 minut. Žádné bližší informace čeho se projekt týká jsme nedostali, jenom chtěli, ať se dobrovolně rozhodneme jestli se zúčastníme nebo ne. Dala jsem na své pocity a řekla jsem NE. Zaměstnání bylo podmíněno vstupem do onoho projektu, takže jsem věděla, že nebudu přijata. Zarazilo mě ale chování mého potenciálního nadřízeného, který i když očekával, že za ním zajdu a já jsem věděla, že je to minimálně slušnost mi k tomu nedal žádnou příležitost. Dělal dusno a příšernou atmosféru. Ani si nechci představit, jak by to v této práci vypadalo po nějakém čase ...
... jsem sama překvapená ze svého rozhodnutí. Vůbec toho nelituji, i když vím, že najít si práci v příjemném pracovním prostředí asi nebude lehké, ale nechtěla jsem si nechat všechno líbit ...


...ale hlavně mám pocit, jako bych za něčím zavřela dveře, narovnala se a šla dál ...

                                                                       K R Á S N É     P R Á Z D N I N Y   :-)

... a nezapomeňte na právě probíhající letní GIVEAWAY u mě na blogu, bližší informace tady ...