... kafíčka byla občas domácí, to když jsme ten den jeli "pouze" k vodě ...
... občas v restauraci. Každý den to na kafíčko prostě nešlo/ nevyšlo ...
... jak jsem na začátku příspěvků z Alp psala, nebylo vždy nádherně. Nemyslím počasí, to bylo jako všude velmi letní. Teplou mikinu jsem ani nevytáhla z kufru, stačilo mít pár triček a jeden svetřík. Byli jsme pár týdnů v krásném prostředí, na vzduchu, který bych chtěla mít tady doma. Všude stromy a zeleno. Taky jsem denně vařila pro sedm, vlastně deset lidí (tři kluci jsou ve věku, kdy snědí dvě dospělé porce). Dovolená v tom pravém slova smyslu to nebyla ... jako každý rok jsem váhala jestli vůbec jet. Týden před odjezdem mě v jednom kuse děsně bolela hlava. Až jsme s manželem probrali proč to asi je, bolest lusknutím prstů přestala. Ano, bylo to tím, že mám jet tam, kde se necítím dobře ... po letošní zdravotní zkušenosti mám docela obavy, aby se to zase neprojevilo na zdraví ... sice se všichni snažíme, ale to na atmosféře nepřidá. Obdivuju všechny, kteří tzv. patchworkové rodiny zvládají. Nám se to nepovedlo ani s mými kluky, ani s manželovými dětmi. Děcka by tam pochopitelně chtěly mít svou maminku a já zase své děti (což je v obou případech už samozřejmě nereálné). Nebo bych aspoň chtěla mít partnera, se kterým můžu sdílet - tohle jsme si oba s manželem před lety představovali jinak. Bohužel každý chceme něco jiného a vlastně fungujeme "jenom" jako rodiče pro Bertíka (i když ten je z toho tak zmatený, že nevím, jestli mu to více neubližuje) a to se odráží naprosto na všem. Možná je to hloupost, ale na té "mé" kávě trvám jenom proto, že tam chci mít něco svého. Jinak bych si připadala jako kuchařka na stanovém pionýrském táboře - i ty podmínky jsou podobné ... byla jsem ráda, když děcka vzaly Bertíka a já jsem mohla mít chvilku sama pro sebe - ale tady mě opět napadalo, tohle jsi přece nechtěla. Chtěla jsi mít rodinu a partnera ... jela jsem, protože jsem si nedovedla představit být tak dlouho bez Bertíka. Ale možná už tam jsem jako rušivý element, který je většinou smutný. Manžel to vidí tak, že jsem pořád naštvaná a kdo se na to má dívat. Ne, naštvaná jsem byla jeden podvečer a jeden oběd, jinak mi bylo opravdu smutno, ale to mu nevysvětlím ... kdo jste dočetli až sem, vím, že je to zmatený odstavec, ale děkuji za přízeň, potřebovala jsem se z toho vypsat ...
... a teď ještě ta rána ;-) ...
... fotila jsem většinou kolem šesté ráno, když jsem nemohla spát. Bavilo mě vylézt z postele, otevřít okno dokořán, vyfotit mlhu a čerstvý vzduch a zase do postele zalézt a snít o tom, jaký bych ten život chtěla mít ...
... přeji všem krásnou neděli ...
Danka
Danko, nebylo to zmatené, bylo to podívání se do nitra, na tu pravdu a hledání, jak z toho ven, co je to správně. K tomu občas lidi nabádám, ale ne vždy se to setká s porozuměním. Buď věci přijmout tak, jak jsou a nechat to běžet nebo je změnit, jinak taky věřím, že z toho může člověk i onemocnět.
OdpovědětVymazatDržím pěsti, ať najdeš pro sebe tu nejlepší cestu, ona pak bude dobrá i pro Bertíka.
Děkuji Ivet, cestu hledám už děsně dlouho ...
VymazatPodruhé si naplánuj v době kdy si manžel odveze Bertíka na takový"tábor" dovolenou pro sebe a rozmazluj se ..... A neběhej kolem nich a nevyvařuj.Sama cítíš ,že to tak nechceš . Pak je jen stres a to není dobré......♥♥♥
OdpovědětVymazatDěkuji Hani. Kolem mě sice nikdo neběhal, ale měli taky své povinnosti, kterých se už samozřejmě neúčastním. Je ale fakt, že takhle žít nechci. Máš pravdu, rozmazlovat se!!
VymazatMilá Danko,ocenuji,že jste velmi otevřená...Musí to být složité...Hodně věcí je v životě jinak,než jsme si představovali a vysnili...O tom ten život vlasně je...Ono je vůbec někdy těžké vyjít s pubertáky,vlastními,s partnerovými dětmi,které vás neberou,asi o to horší...Jste statečná,zvládla jste to...
OdpovědětVymazatAlpy,podle vašich fotek,jsou přenádherné...
Chtělo by to nějakou odměnu za péči o tak velkou "bandu"- třeba víkend ve třech ve vašich milovaných Luhačovicích...Nebo wellnes jen pro vás...
Přeju,at je brzy na duši lépe.A moc se těším na další příspěvky.
MíšaZ.
Děkuji Míšo, je to složité a ač jsme se snažili, bylo to k ničemu. Víkend ve třech by byl fajn, ale vzhledem k okolnostem to není reálné. Psát budu pokud to půjde a bude o čem ;-) Hezký večer D.
VymazatDani, tak tvůj příběh mne moc mrzí, nevěděla jsem, že takhle s manželem fungujete. A nedivím se, že je ti z toho všeho smutno. Být v tak krásném prostředí a nemít z toho radost je strašné, fotky máš fakt krásné, jen škoda, že za těchto podmínek. Čas ukáže, jak to s vámi dopadne a třeba jednou na tato místa pojedeš s někým, s kým si to tam báječně užiješ. Přeji Ti to.
OdpovědětVymazatMěj krásné dny. D.
Ono to trvá už moc dlouho. Neumím to skončit, je to vysilující. Děkuji Dášo za přání ;-) Hezké dny D.
VymazatDanko, všude je něco.
OdpovědětVymazatAle je špatné , jestli tě něco trápí..., stres ti na zdraví rozhodně nepřidá.
Přeji ti, ať se ti karta obrátí k lepšímu.
Hezký týden. Eva
Děkuji Evi. Vím, že všude je něco, pozoruju to i kolem sebe. Hezké dny D.
VymazatDani, vim, ze se s timto problemem peres uz roky, nedokazu poradit, to si bohuzel kazdy musi vyresit sam,ale tak nejak citim a ctu, ze ty uz asi vis, jen ten krok udelat...Neni to snadne, jakmile jsou v tom deti, je to jeste slozitejsi. Preju, at je dobre. Uzivejte posledni dny prazdnin. Tak ci tak, to misto je uzasne. A varit denne pro 10/7, smekam!!!! M.
OdpovědětVymazatDěkuji Marci, peru, dlouho. Ano, jen ten krok udělat! Nebýt Bertíka, bylo by to jednodušší. Hezké dny D.
VymazatDanko, nejsi v jednoduché situaci. Jsou věci, které se řeší špatně - člověku vlastně žádné řešení nepřijde dobré. Ale v neřešené situaci, která přináší stres, se žije špatně. Na rady po netu v takovéhle složité situaci se necítí, tak aspoň držím palce, ať se ti ji podaří vyřešit co nejlíp a jste s Bertíkem v pohodě.
OdpovědětVymazatHezký den
P.S. Fotky jsou nádherné
Děkujeme Stáni. Je to unavující. Hezké dny D.
VymazatDanko, čtu vás několik let a vždy mi přišlo, že jste s Bertíkem jakoby sama, že tatínka vaše (vaše a Betíkovy) problémy míjejí, že se ho ani nedotýkají, že si dělá snad co chce a ne to, co potřebujete jako rodina. Já vím, že to není lehké, když má ještě jiné děti, ale...... Ustát to, to musí dát velkou fušku. Hlavně buďte v pohodě, protože jinak se to odrazí na vašem zdraví. A piště dál, moc ráda vás čtu a ráda koukám na hezké obrázky. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatDěkuji Iwko, ano, tak nějak to bude jak píšete. On to vidí obráceně úplně stejně ... jak jsem psala, oba jsme měli jinou představu. Psát zatím budu, pokud bude co ;-) Hezké dny D.
VymazatNádherné fotky s trochu hořkou příchutí, Dani:-(. Patchworková rodina, spojení, které mi na okamžik cuklo koutkem, ale pak jsem si uvědomila, jak dobře tato nelehká soužití vystihuje. Moc ti přeji, aby jsi našla sama sebe, pak možná najdeš i řešení.
OdpovědětVymazatP.S. Naštvaná nebo smutná, dlouhodobě ani jedno zdraví neprospívá...
Držím palce, moc!
Henrieta
Mě to spojení zprvu vytočilo. Svým způsobem mám ráda rodinu i patchwork a v téhle kombinaci se mi to nelíbilo, ale ono to tak prostě je. Děkuji Henriet. Vím, že tahle situace není dobrá, ale zatím jsem s tím nehnula ... hezké dny D.
VymazatDanka,
OdpovědětVymazatnádherné fotky z Álp, milujem Alpy...len škoda, že ste si ich neužili a mali smutný nádych. Keďže mám prečítané všetky príspevky, domyslela som si aj medzi riadkami.
Prajem vám viac pohody a nepoddať sa , šťastie máme vo svojích rukách.
Majte sa krásne, užite si zvyšok prázdnin a Bertíkovi prajem úspešný štart v novej fáze života- v škole, nech má z nej čo najdlhšie radosť :-)
Pekný večer,
A.
Děkuji Aďko, vím, že to mezi řádky bylo, ono to ani jinak nešlo. Taky vám s Bertíkem přejeme hezký start ve škole ;-) Myslím, že to bude dobré. Hezké dny D.
VymazatMilá Danko, myslím, že až moc dobře chápu, co prožíváš. Je to tak vyčerpávající a tak težko člověk hledá sílu a optimizmus....
OdpovědětVymazatDržme se :-)
Přeji krásné dny, Klárka.
Přesně Klárko, je to vyčerpávající :-( Držme se! D.
Vymazat