sobota 5. října 2019

... prvního ...

bylo krásné úterní odpoledne, prvního října, krásné babí léto, byl by hřích sedět doma. To budeme dneska, v sobotu. Venku prší a mě to vůbec nevadí, protože i takové dny mám ráda ...



... od minulé soboty mě pobolívá hlava. Přemýšlím co se mi v ní zase honí, protože tahle delší bolest je většinou reakce na něco. Zatím nevím co. Z prvního na druhého mě ta bolest i probudila ...


... v to úterý jsem pozorovala mraky a přemýšlela co tam ti nahoře dělají. Vypadalo to, že hrají káču, pak nás napadlo ufo a mě potom i cukrová vata. To mi ale Bertík s tatínkem vymluvili, že cukrová vata to v žádném případě být nemůže, že tam je určitě schovaná vesmírná loď s mimozemšťany ...



... a u kafíčka ty mraky udělaly ještě tohle ...





... stihli jsme i pár veselejších, "normálnějších" fotek ...



 




... než mi začalo být smutně - ne u nás doma, v celé zemi - naprosto přesně si vybavuji sebe, jako malou holku, v kuchyni u babičky, kdy v rádiu hráli písničku Karla Gotta Léta prázdnin, od té doby je jedna z mých nej a já ho poprvé zaznamenala. A první film v životě, na který jsem se mohla dívat po večerníčku, což bylo něco! byl film Romance za korunu, kde on hrál. A poprvé jsme ho viděla na živo na koncertě před sedmi lety. A o vánocích prostřednictvím gramofonových, teď CD desek býval snad všechny moje Vánoce. A bude dál ...
... všem přeji krásný víkend ...

Danka

pondělí 30. září 2019

... pouštění draka ...

dvakrát, slovy dvakrát jsme vyjeli na Gerlitzen pouštět draka. Poprvé ve čtvrtek 19.9. ...








... zimní oblečení kromě čepic jsme s sebou ještě neměli, tak jsme si oblíkli co šlo. Bylo tam kolem 8°C a vítr ...



... teplota v mezistanici ...


... a v sobotu před odjezdem. To bylo i "tepleji". Zvládli jsme to bez čepic, dvou mikin a větrovky ...


... zato s paraglidingem ...











... a tak pořád dokola až do času, kdy už jsme opravdu museli vyjet ...


... bude se mi stýskat, nevím, kdy zase pojedeme. Letos už to asi nepůjde a co bude příští rok je zatím ve hvězdách. Tento pobyt byl pro mě úžasný, odpočinkový, bezproblémový - více takových ;-) ...

... všem přeji krásné podzimní dny ...

Danka

neděle 29. září 2019

... u jezírka, zvoničky a šišek ...

po výletě a obědě na Turracher Höhe jsme jeli po panoramatické cestě Nockalmstraße. Zastavení jsme tam měli více. Jedno z nich bylo u jezírka Windebensee - s krajinářského hlediska unikátní naučná stezka nazvaná "Alpská životní společenství" kolem jezera Windebensee s množstvím informačních tabulí. Doba chůze asi 20 minut. Od jezera Windebensee vede asi 400 metrů dlouhá cesta nahoru k chatě Glockenhütte. Doba chůze asi 15 minut - (opsáno z netu) ...

... fotky jsou z mobilu, což mě mrzí, bez sluníčka ty fotky nejsou ono a místo to bylo nádherné ...


... cedule před výstupem na hodně trnitý a příkrý kopec - doporučeno - bez podpatků !!! - asi mají zkušenost, že by tohle někdo na podpatcích absolvoval, za co bych onu dámu svým způsobem i obdivovala. Já už jsem podpatky vyřadila ze svého botníku dávno i ve městě ;-) ...











... u zvoničky chlapi zazvonili pro splnění přání ...




... a jeli jsme dál a potkali jsme krásně opravené stavení, ve kterém místní firma na zpracování dřeva vytvořila výstavu dřeva ...



... byli jsme unaveni, bylo po sedmé večer a už jsem nechtěla nikde zastavovat. Tohle ale stálo za to ...

















... součástí je ještě malá stezka  - Silva Magica - je jediným zážitkovým prostorem na světě na téma tajemství přírody a přírodních bytostí. Tuto okružní trasu vytvořili umělci z regionu společné s mezinárodními kolegy pod vedením krajináře Johannese Matthiessena. Součástí expozice Silva Magica je také geologická trasa včetně energetických lehátek - to jsme už nešli. Vydali jsme se na cestu zpět ...
... tuto panoramatickou cestu jsme pár let nenavštívili a je to veliká škoda. Je nádherná, jako jediná lze projet - na konci je ještě muzeum kamenů, má hodně zastavení pro výlety i vzdělání se, dá se na ni strávit klidně celý den, možná i několik ;-) ...