dnes nemám žádné fotky, potřebuji se vypsat ze včerejší události v Ostravě ...
... ráno jsem odvezla Bertíka do školy a po vystoupení z autobusu u práce kolem mě doslova proletělo civilní policejní auto s majáky a houkačkou. Bylo něco po půl osmé. Řekla jsem si: "co se zase stalo, že jede tak rychle, vždyť nemusí být ten levý pruh než někdo zareaguje a uhne volný". Asi byl, o žádné jiné nehodě se už nepsalo. Po osmé hodině jsem už věděla, ale do souvislosti jsem si to dala až v poledne, když jsem zase slyšela houkačku ...
... do Fakultní nemocnice chodívám. Ne do té čekárny, procházím kolem ní ...
... byla jsem tam v pátek, protože mi vyšel čas. Taky jsem tam mohla být v pondělí, v úterý a ten člověk taky. Na nic jsem se nemohla soustředit, strašná změť myšlenek. I když jsem věděla, že celá naše rodina je v pořádku, myslela jsem na ty co takové štěstí neměli ... strašná bezmoc ... nedalo se na to nemyslet ...
... večer ve zprávách ukazovali kde bydlel ... na ten panelák vidím z okna. I od rodičů je vidět, u nich je to přes cestu ...
... bylo to tak blízko ...
Danka
PS: přemýšlela jsem jestli mám o tomto psát, ale musela jsem. Nemohla bych dělat jakoby nic a psát si dál o Vánocích ...
... příště snad už veseleji ...
Danko, přijde mi to velká tragédie. Na fakultku také chodím, a klidně jsem to mohla být já nebo manžel.
OdpovědětVymazatI dneska to rozdýchávám a rozdýchávat to budu ještě dlouho. Lituji rodiny pozůstalých. Iwka
Iwko, tragédie to je. Taky to rozdýchávám a jsem ráda, že tam teď nemusím. Musí to být pro rodiny strašné. D.
VymazatJe to tragédia, ale stať sa to môže každému z nás...
OdpovědětVymazatSnáď už budú len krajšie chvíle...
Pekný deň,
A.
Snad ano. Hezké dny Aďko, D.
VymazatMilá Danko, tenhle virtuální svět je fakt zajímavý, jak jsem sledovala v úterý večer to velké neštěstí, hned jste mi naskočil Vy. Vím, že jste z Ostravy a blog sledují už dlouho. Jsem ráda, že jste v pořádku a je mi líto těch, co to štěstí neměli. Hrozné je, že takto labilních lidi, kteří jsou schopni všeho je čím dál víc. Opatrujte se a nám všem hodně štěstí, ať se jim vyhneme...Lenka z Prahy.
OdpovědětVymazatDěkuji Lenko, jsme všichni v pořádku, i když stále otřeseni. Hezké adventní dny do Prahy. D.
VymazatMilá Danko, jsem taky z Ovy, už jsem Vám chtěla psát mockrát, no teď píšu.. Ano, taky se mě to dotýká , taky kolem traumačky chodím k zubaři. Myslím, že v jeho ordinaci našli útočiště lidi z chodby. Mám tam spoustu kamarádů, tak jsem vše sledovala na čt 24. a bez nějaké hysterie, nevím jak tam budu chodit... je to velká tragedie a neštěstí, které bude dělit čas na před a potom. Navíc já zase bydlím ob vesnici, odkud pocházel a odkud jel, ty vrtulníky mi lítaly nad hlavou. Těch lidí a rodin, je mi moc líto. Taky jsem si prošla nelehkým životem, oni byli ve špatný čas na špatném místě. Lenka z Ovy
OdpovědětVymazatLenko, nedovedu si představit, že tam mám jít, i když nikde není dáno, že se něco podobného nestane někde jinde. Vrtulníky nad hlavami musely být strašné, mě stačilo to auto a to jsem vůbec netušila proč jede tak rychle. V centru na trzích hoří u sloupu svíčky, kolem vánoce, ale u tam je pomyslná ohrada smutku, tam to na člověka hodně dolehne, co teprve FNO. Děkuji za komentář, přeji Vám hezké adventní dny. D.
VymazatJo, Dani, strasne. Taky me napadlo, ze vlastne nikdy nevime, vedle koho sedime, koho potkavame, v jake nalade, s jakou minulosti a tak dal. Proto je treba mit pevne zdravi, ale i stetsi. M.
OdpovědětVymazatAno Marci, i velké štěstí. D.
VymazatBylo to strašné. Pracuje tam jedna moje známá... Ale i kdyby ne... je to strašné, strašné, co se děje... Kdekoliv, kdykoliv, nevinným lidem...
OdpovědětVymazatAno strašné
Vymazat