neděle 4. září 2016

... venkovské trojhalí ...

dneska si od hor odpočineme :-). Z tramvaje jsem zahlédla upoutávku na akci Venkovské Trojhalí - slámu smotanou do velkých válců a v nich zapíchnuté cedule s názvem akce. Pro Ostravu neobvyklá dekorace, moc se mi líbila a teď ani nevím, jestli to bylo skutečné, nebo to byly billboardy s tímto motivem :-)) ...



... na místě jsem si přečetla podrobnější program, který se mi moc nelíbil - v jednom bodě byl dokonce slepičí zápas ve fotbale. Když už jsme ale byli na místě, nakoukli jsme dovnitř a v tom velkém prostoru byla nádherná výstava zvířátek a zemědělské techniky ...


... ve velkých klecích byli holubi, slepice, husy. Králíci byli v malých u vstupu ...


... i tyto černé a bílé slepice tam to fotbalové hřiště opravdu měly :-) (byla tam i jedna hnědá - asi rozhodčí :-)) ...


... mohli jsme vyzkoušet jak se sedí v traktoru ...


... házet perly sviním, skákat přes plot pro pírko, házet flintu do žita, hledat jehlu v kupce sena, ztratit se v bludišti ...


... ochutnat medovinu nebo nakoupit třeba domácí sirupy ...



... vybrala jsem si levandulový ...


... a nechybělo ani kafíčko, které bylo přesně podle mého gusta - malé s kopečkem zmrzliny, správně Affogato. Byli jsme v cukrárně Sladký časy. V Ostravě jsou na dvou místech. Ne další cukrárna, ale malý krámek, ve kterém se dají všechny dobroty koupit. Nejednou jsem domů vezla tzv.obalované laskonky. Ty tentokrát neměli, vybrala jsem si velikou kremroli, která mi připomněla film "Což takhle dát si špenát" a Bertík malinový nepečený cheesecake ...


... bylo to moc hezké odpoledne ...

... všem přeji krásnou neděli, Danka ...

sobota 3. září 2016

... jak jsme vyjeli na kopec ...

včera jsem se zmínila o Goldecku. Svým způsobem jsem si ho zamilovala. Doprovází mě od začátku mých návštěv Kärnten a je to první kopec, na kterém jsem tam byla ...
... dostanete se na něj dvěma způsoby. Buď po panoramatické cestě - od pokladny je to asi 13 km na parkoviště (1883 m.n.m.) a pak pěšky do výšky 2142 m.n.m., nebo lanovkou z města Spittal an der Drau. Oba způsoby dopravy jsou v nabídce Kärnten Card. My jsme zvolili tu druhou variantu ...


... z Goldecku je vidět na Karawanken, Hohen Tauern, Gairaler Alpen ...





... jezero Millstätter See ...


... Goldeck z blízka letos vyfocený nemám, protože jsme nahoře neměli moc času (vyjeli jsme na poslední chvíli, což u nás není neobvyklé :-)), byla tam veliká zima a hlavně jsem si myslela, že tam ještě pojedeme. Proto přikládám odkazy z minulých let tady a tady, na kterých je zachyceno více panoramat a vysílač, který je pro Goldeck typický :-)) ...

pátek 2. září 2016

... jak jsme byli na procházce ...

nemůžu se "rozepsat". Zážitků je hodně, nechci žádný ošidit, ráda bych, aby byly srozumitelné, tak dnes jenom o krátké procházce po panoramatické cestě, na které jsme bydleli ...


... jedná se o jednu ze čtyř panoramatických cest v Kärnten, o Goldeckpanoramastraße. Je 14,5 km dlouhá, vede z obce Zlan na parkoviště pod Goldeck. Zastavit a kochat se panoramaty Alp můžete i po její délce :-) ...






... nás ale taky zaujalo, jaká dopravní značka je tady schovaná :-)) ...


...prošli jsme jenom malý kousek cesty, od domu k pokladně, kde jsme poprosili o nálepky a letáček (proč, o tom určitě napíšu později :-)) ...





... na další část cesty, která je na druhou stranu od domu se můžete podívat v příspěvku z roku 2014 - tady ...

... mějte hezký den ...

čtvrtek 1. září 2016

... jak jsme jeli na ledovec ...

ještě v Alpách jsem slíbila příspěvek, o tom, jak dopadl náš den, který začal v oblacích, tak tady je. Vždycky mě zajímalo, jak to v létě vypadá na ledovci. Nedokázala jsem si představit, že je tam sníh. Poprvé jsem to viděla před 3 lety a od té doby na ledovec Mölltaler Gletcher jezdíváme pravidelně ...


... celou cestu svítilo sluníčko a foukal silný vítr ...


... v mezistanici, při přechodu z tunelu na lanovku, ještě stále svítilo sluníčko ...


... ale při pohledu na druhou stranu nám bylo jasné, že nahoře bude veliká zima. Vítr kabinou hodně houpal a jeli jsme do úplné mlhy ...




... bylo to jak z filmu Anděl na horách. Z lanovky jsme šli rovnou do restaurace :-)) ...






... naštěstí jsme nemuseli čekat jako Gustav Anděl, lanovka stále jela. Mohli jsme zpátky dolů :-) ...





... až do této návštěvy jsem vždycky kopec se sněhem viděla. Někdy ho bylo více, někdy méně (tady a tady). Letos nebyl vidět ani ten kopec. Pro změnu si nedokážu představit jak je na ledovci v zimě, když v srpnu tam bylo kolem 0°C :-)) ...

středa 31. srpna 2016

... plán ...

po delší době se opět hlásím :-) Vrátili jsme se v noci na pondělí. Cesta zpátky je vždycky hodně náročná, nemám ji ráda. Kdyby to šlo, při této cestě bych používala teleport. Cesta tam mi nevadí, je pocitově jiná. Zatím dospáváme, rozkoukáváme se, začínám vybalovat a prát, takže si dovedete představit, jak nefotogenicky to u nás vypadá. Až se tím vším prokoušu, mám v plánu pořádně kolem sebe uklidit. Vrátila jsem se s pocitem něco ve svém životě změnit a začnu hned, jenom co prolistuju nový katalog Ikea a koupím nějaké podzimní květiny na balkón. Nevím čím to je, ale vždycky když odjedu, truhlíky po mém návratu vypadají žalostně :-) ...


PS: to, že natrhat si luční kvítí na louce je nádhera jsem věděla, ale že tááák veliká mě mile překvapilo ;-) ...

... mějte krásný den ...


úterý 23. srpna 2016

... ráno v oblacích ...

posílám pozdrav z hor :-). Chtěla jsem ho poslat už několikrát, ale vždycky, když jsem si sedla k počítači, tak mě buď strhla podívaná na hory nebo se kolem mě všichni seběhli a začalo se povídat. Dnes je to úplně stejné, ale zkusím napsat příspěvek o včerejším ránu ...


... ležela jsem v posteli a koukala ven. Když jsem se konečně rozhodla, že vstanu, zajdu pro foťák a tu krásu zachytím, během minuty byla mlha taková, že by se dala krájet, během dalším pěti minut byla úplně pryč a během dalších pár minut zase byla. Tak to šlo celé dopoledne ...





... ani nevím jestli to jsou mraky nebo mlha, ale zajímavá podívaná to je určitě. Pod těmi mraky mají zataženo a my krásně slunečno :-) Jak nakonec dopadl tento den, zkusím napsat zase zítra ...

... mějte se hezky ;-) ...

čtvrtek 4. srpna 2016

... na cestě ...

máme sbaleno všech pět dětí (mojí dva dospěláci už nejezdí), jedno velké auto a vyrážíme směr Kärnten. Na internetu moc nebudu, ale naše výlety po Korutanech můžete sledovat na mém  I N S T A G R A M U. Vkládat budu podle připojení a podrobnější reportáže z míst, která navštívíme doplním později ;-) ... 



... M Ě J T E   S E   T A D Y   M O C   H E Z K Y   A   V Š E M    P Ř E J I   K R Á S N Ý    Z B Y T E K    P R Á Z D N I N ...

středa 3. srpna 2016

... Kärnten Card ...

včera jsem se zmínila o Kärnten, dnes napíšu o kartě, se kterou jsou možné vstupy na lanovky, na lodě, na rozhledny, do muzeí, do propastí, několika koupališť, projížďku opravdovým parním vlakem, vjezdy na panoramatické cesty ... letos je 99 možností a 65 exklusivních - ty jsou s různými slevami pro držitele karty. Z této nabídky si určitě vybere každý. Karta se dá koupit na týden, dva nebo pět, v období od dubna do října a určitě se vyplatí, protože jednotlivé vstupy jsou skoro stejně drahé jako celá Kärnten Card ...


... při nákupu dostanete brožuru, z které vybíráte ...


... my jsme zatím z její nabídky, i když některá místa opakovaně, využili asi 30 možností ...

... všem přeji krásný den ... 

úterý 2. srpna 2016

... I ♥ Kärnten ...

než jsme se před sedmi lety s manželem poznali jenom jsem o Alpách snila. Roky před tím, jsem byla na kluky sama, neměla jsem peníze na dovolenou v ČR, natož na Alpy. Poznala jsem člověka, který tam budoval zázemí. I když teď je všechno jinak, domluvili jsme se, že budu jezdit nejenom kvůli Bertíka, ale i kvůli sobě ...
... jezero Weissensee ...
... už jsem tam několikrát byla. I stejná místa vypadají pokaždé jinak. Líbí se mi rozmanitost, kterou nabízí, přívětivost zdejších lidí, nádherná atmosféra, čistý vzduch. Je tam několik nádherných jezer, která jsou k dispozici pro různé vodní sporty. Můžete se zajet podívat na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner, v létě si zalyžovat na ledovci Mölltaler Gletscher (nebyli jsme, líbí se mi, že je tady ta možnost).
Když jsem Alpy viděla poprvé (v té době jsem trochu více znala Beskydy a Jeseníky), byla jsem ohromená velikostí a tím, že nikde nekončí. Byla jsem zvyklá vidět konce těch kopců. Alpy začínají za Vídní a končí v nedohlednu. Rakousko a život v Alpách mě vždycky něčím přitahoval. Znala jsem ho jenom z televize a moc jsem si přála (byl to můj sen), podívat se tam aspoň na pár dnů. Sny se plní, i když si na některé musíme počkat. Čekala jsem asi 15 let :-) ...
... ano, vypadá to, že nakonec odjedu. Jisté obavy stále mám, ale jsou i věci, na které se těším ...
jako třeba na:
vzduch - jsem vzdušné znamení a ještě mám ascedent ve vodnáři -  nevím co to přesně znamená, ale vysvětlila jsem si to tak, že čerstvý vzduch je pro mě naprostá nutnost na druhou. Vím, každý potřebujeme vzduch, ale nikdo kolem mě o tom nemluví tak jako já. Pokud vzdušné znamení ale souvisí s tím, že nejsem nohama na zemi a pořád někde v myšlenkách lítám, tak to ano, ale nemyslím si, že víc než ostatní. Každý se přece rád zasní. Nohama na zemi určitě stojím :-)) ...
kávu se šlehačkou - na tom vzduchu! :-)) a vždy podanou s úsměvem ...
dlouhé snídaně - kecáme a plánujeme klidně i dvě hodiny a pak během půl hodiny sedíme v autě a jedeme - tohle už ráda nemám, ale vím, že jiné to nebude :-) ...
návštěvy u místních - tyhle dovolí nakouknout do běžného života a to je to, co mě zajímalo ...
pravý alpský špek - chutná jinak než ten co znám od nás. Vždy si kousek odvezeme domů ...
všechny, se kterými jedu. Už nám to spolu jde, tak myslím, že bude fajn ...

... Heiligenblut ...
PS: ještě tam neodjíždíme, chtěla jsem napsat o dalším krásném místě, které znám ...

pondělí 1. srpna 2016

... bez zrcadla ...

dva měsíce jsme vybírali fotoaparát. Měla jsem ho dostat k narozeninám, ale nechtěli jsme to uspěchat, přece jenom je to záležitost na několik let a ne zrovna levná. Zcela laicky jsem popsala, co od něj vyžaduji. Chtěla jsem aby se mi vešel do kabelky, měl hledáček, zabudovanou wifi a uměl rozmazané pozadí na fotkách, které si sama nastavím. Zbytek jsem nechala na odbornících jak z rodiny, tak z obchodu. Všechny tyhle věci umí a prý ještě mnohem víc. Spousta lidí mi doporučila zrcadlovku, ale ta je na mě veliká. Pokukovala jsem po Olympusu PEN. Ten ale nemá hledáček, který k němu jde sice přidělat, ale tahle varianta se mi moc nezamlouvala ...


... po opravdu dlouhých úvahách jsme vybrali Olympus z řady O-MD, o kterém jsem si na oficiálních stránkách Olympusu mimo jiné přečetla, že překonávají i běžné digitální zrcadlovky. Tak uvidíme :-) ...



... zatím se seznamuju. O funkcích, které má nemám ani ponětí. Jak se co nastavuje taky ne. Co se mi moc líbí je jeho vzhled. Mohla jsem vybírat mezi úplně černým a tímto. Docela se těším, až to všechno začnu používat. Jestli to teda zvládnu :-). Valí se na mě všechny ty fotografické pojmy, o kterých jenom vím, že existují ...

... doporučíte mi prosím někdo nějaký odkaz, na kterém je vše dobře vysvětleno? Moc moc děkuji ...