pondělí 25. července 2016

... Colours po týdnu ...

slíbila jsem, že se ještě k festivalu vrátím. Snažím se si sesumírovat dojmy a pocity z festivalu Colours of Ostrava. Letos jsem byla poprvé. Nevěděla jsem proč bych tam měla chodit. Nerozuměla jsem jim. Kdy se to změnilo? Vloni. Měla jsem možnost zažít TU atmosféru, o které se mluvilo. Jednak na Festivalu v ulicích a pak malým nahlédnutím přímo do dění Colours ...


... atmosféra byla úžasná a nepopsatelná. Dostala mě naprostá pohoda a klid i při tak velkém počtu lidí (oficiální stránky vloni uváděly přes 40000!!). Stejnou atmosféru jsem zažila i letos. Nemusíte postávat u pódia když nechcete, můžete někde sedět, poslouchat, procházet se, nahlédnout do stánků, ochutnat nepřeberné množství dobrot k jídlu i pití, přečíst si knížku, poslechnout besedy, povídat si, hrát si, smát se, tancovat, prostě si festival užít. Stále mám festival v hlavě, přemýšlím, na kterém místě jsem byla před týdnem ... Ani nevím, proč jsem se mu tak vyhýbala. Možná dozrál ten správný čas :-). Byly to pro mě tři náročné a zároveň příjemně strávené dny ...


...  kromě zážitků, o kterých jsem už psala mám ještě pár osobních. Některými si komplikuji život sama a některé samy přicházejí. Jako tento. Bertík se mi asi na 2 minuty ztratil z očí. Nebylo to v davu, ale před stanem s kávou. Místo aby šel za mnou, vydal se na druhou stranu. Když jsem ze stanu vyběhla a rozhlédla se vpravo i vlevo nikde nebyl. Co se mi honilo hlavou bylo strašné. Děsný strach, bezmoc a ty scénáře ani popisovat nebudu. Bertík stál tam, kam jsem prvně nedohlédla, uprostřed kamenů a koukal. Později se chtěl pořád dívat na mraky, tak si myslím, že se šel dívat na ně. Nikdy se ode mne nehne, mívám ho pod kontrolou, ale koukání na mraky bylo tentokrát silnější. Oddychla jsem si neskutečně ...

... aktuální foto po tom okamžiku ... 
... přípravy jsem naprosto podcenila. Bertík neměl pláštěnku. Ani ve snu mě totiž nenapadlo, že by mohlo pršet! Když jsem si ale v dost silné průtrži byla vyměnit vstupenku za pásku, bylo mi jasné, že druhý den dopoledne budu muset nějakou koupit - takhle po té průtrži dopadly naše boty (trouba byla vyhřátá a vypnutá, teprve potom jsem je do ní dala :-)) ...


... moji pláštěnku jsem vyřešila na místě, žlutá cyklo se mi jevila jako neladící. Stejný problém jsem měla s batohem - nemám batoh do města, jenom na hory! Páteční dopolední nakupování bylo jasné - Shoping a Ikea. Nakoupit jsem zvládla celkem rychle (Bertík byl u babičky), mohli jsme vyrazit - tímhle si ten život komplikuji. Kdybych neodkládala koupi dětské pláštěnky a kdybych nepotřebovala ladit, nikam bych nemusela, ale to bych zase nebyla já :-))) ...


... sluchátka proti hluku, na ty jsem si nevzpomněla, ale zachránili mě pořadatelé. Za vratnou zálohu bylo možné si je půjčit - skvělý nápad, využili jsme je hodně ...
... mé "prošlápnuté" boty prošlápnuté nejsou, hlavně pravá :-(, takže jsem v sobotu byla ráda, že můžu jít v gumácích - neladících, zděděných po synech, které byly použité tak dvakrát. Zatěžkávací zkouškou v sobotu prošly obě pláštěnky. Bertíkova byla celkem v pohodě, ale mé "ladící" nedržela kapuce. Ani nemusel být vítr, stačila běžná chůze. Kapuci jsme přidržovala rukou, ale to mi zase teklo do rukávu :-). Adama jsem poprosila o jednu čelenku (normálně byly za drinky) a kapuci jsem přichytila ...

... foto Adam, přes můj výslovný zákaz :-) ...
... co říci závěrem? Nevím, jestli bych kdy na jakýkoli festival jela, tak jsem ráda, že on "přijede" za mnou. Určitě se nepoučím z toho, že potřebuji ladit (na tolik už se znám:-)), i když to třeba vůbec není důležité, protože, když jsem hledala Bertíka bylo mi všechno úplně jedno, hlavně aby už byl u mě a když lilo jako z konve, chtěla jsem ať jsme hlavně v suchu. Ale zase proč se necítit hezky, že? Jak to máte vy? Taky tak komplikovaně? ;-) ...

4 komentáře:

  1. Zabehnute deti, nebo jen mimo dosah oci, to je desny pocit, i kdyz je treba jen chvilkovy. A jak pises, nektere veci proste dozraji casem, vekem... Hlavne ze jste si to uzili:-).
    A me ladeni - no nekdy je ta touha velika, nekdy mensi, zalezi na nalade a celkovem rozpolozeni:-). Mej se. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marci, děkuji. Nakonec jsou pocity fajn a na to horší se naštěstí zapomene :-) Ať žije ladění a hezký den D.

      Vymazat
  2. Tak hlavně, že jste si to užili!!!!Ila

    OdpovědětVymazat