úterý 14. února 2017

... babička ...

když jsem ještě v neděli lenošila v posteli, uvědomila jsem si, že by "dnes" měla moje babička narozeniny - 115. Odešla, když jí bylo 80 a mě 12. Jako dítě jsem z ní byla hodně v rozpacích, nevěděla jsem si s ní rady. Možná ani ona se mnou :-). V nejbližší rodině jsem se po čtyřiceti letech po samých chlapech narodila já a ona z toho prý tenkrát měla žlučníkový záchvat ... byla pedant, uměla brblat a to se dětem moc nelíbí. Uměla taky ale výborně vařit. Moc jí to bavilo a všichni na to dodnes vzpomínáme ...

... Bramboříky jsme ji na narozeniny nosívali ...
... dnes už vím proč jsme si se sebou nevěděly rady. Jsme úplně stejné. Když se na babičku vzpomínalo, měla jsem často pocit, že mluví o mě, ale nikdy jsem to nikomu neřekla. Jsem úplně stejný pedant, brblat umím tak, že by mí blízcí o tom mohli napsat román a když nemám uklizeno nemůžu dýchat - ze vzpomínek vím, že babička nemohla dýchat, když neměla umytá okna - umýval dědeček, měl ji hodně rád :-)). Nebo, pokud nemám kávu dolitou po okraj hrnečku, není to ono - babička si přenesla kávu na stůl a vodu dolévala až tam :-)) - tohle si pamatuju. Jediný kdo si všiml jak to je, je moje maminka. Asi měla doma svou vlastní malou tchyni :-)), ale s babičkou měly hezký vztah ...

... s dědečkem při oslavě jejich osmdesátin a zároveň jedna z posledních fotek ... 
... roky jsem se trápila proč to mezi námi bylo takové jaké to bylo. Až před třemi lety - na ten den nikdy nezapomenu - při cestě tramvají něco luplo a mezi námi dvěma došlo ke "smíření", o kterém jsem ty roky snila. Nebylo to jen tak, bylo to v době, kdy jsem měla starosti, se kterými se člověk více obrací tam nahoru. Od té doby je mi moc hezky ...

... ještě jsem zapomněla napsat, že mi ušila šatičky - jedny s fialkami a druhé byly modré s bílými puntíky a jahodami - bylo mi kolem šesti :-)) a moc ráda jsem je nosila ...

... krásný den ...

Danka 

18 komentářů:

  1. Ahoj Dani, hezká i když trochu zvláštní vzpomínka.....docela se usmívám nad tím pedantstvím...jsi spíš pedantem sama sobě .Měj prima den Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, to máš asi pravdu Hani s tím pedanstvím, ale když já si nemůžu pomoct :-)) Krásný den i Tobě D.

      Vymazat
  2. Toto bolo krásne zamyslenie :) Pre mňa plné nehy a hrejivého detstva :) Všetky tie detaily, že si dolievala kávu až potom, čo si ju priniesla na stôl... a že dedeček ju mal moc rád... Krásne si to napísala :) Pohladila si ma po duši. Moc ďakujem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky děkuji :-) To jsem ráda, že to vyznělo tak jak to bylo :-) Hezký den a děkuji za návštěvu D.

      Vymazat
  3. Dani, je to tak, někdy po dlouhém období "Proč?" přijde prozření. A vše do sebe zapadne jak skládanka z puzzle. Hezké zamyšlení, vzpomínka.
    Krásný den
    Katka ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Katko, období to bylo opravdu hodně dlouhé, ale hlavně, že to přišlo. Měj se krásně D.

      Vymazat
  4. Dani, vubec bych nerekla, ze jsi pedant, ale kdyz myslis...:-). A Tvoje babicka mi na fotce desne pripomina moji prababicku, mnou milovanou, moji mamkou a take prababiccinou dcerou - mou babickou, uz tolik ne:-). Tak to nekdy byva. A varit taky umela uzasne. Ty babicky, vid? :-) Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, ty babičky :-) Jsou asi všechny něčím stejné :-) Marci, přeji hezký večer D.

      Vymazat
  5. Danko, umíš moc hezky vzpomínat. Babička by určitě byla ráda a zároveň na tebe i hrdá. Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš Ivanko? :-) Snad jo. Děkuji ;-) Krásný večer D.

      Vymazat
  6. Dani, to je moc hezký příspěvek. Někdy nejsou vztahy takové, jak by si je člověk představoval a nebo zkrátka jen nestihne blízkým říct, co by chtěl. Myšlenka je ale silná a možná právě proto to "smíření" ;-) Hezký večer, Karla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Káji, bylo to a je hodně silné, až neuvěřitelně. Měj se hezky D.

      Vymazat
  7. Babičky zůstanou v našich srdcích napořád. Zvláštní je, že všichni vzpomínáme na to, jak babičky dobře vařily. Já třeba vzpomínám na babiččiny vdolky. Už jsem podobné nikdy nejedla.
    P.S. I já musím mít plný hrnek:-)
    H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodně dodnes podle jejích receptů vaříme, jsou to stálice :-)
      PS: plný hrnek je základ :-)) Hezký večer D.

      Vymazat
  8. Hezké vzpomínky... S tím kafem jsi mi připomněla tátu - když jsem mu nedolila vodu do hrnku až po okraj, tak se mne vždycky v legraci ptal, kolik má za plný hrnek připlatit... Utíká to, za pár dní už to budou 4 roky, co mi to neříká...
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káva po okraj, tomu fakt rozumím. Když to nemám, taky si řeknu o doplnění. Čas opravdu letí ... Stáni, hezký večer D.

      Vymazat
  9. Moc hezká vzpomínka. Kéž bychom také uměly být těmi milovnými babičkami :o), snad ano. Já na tom pracuji a vnuk mi to nedávno potvrdil - babičko, já bych tebe a dědu chtěl mít pořád u sebe, protože vy mi přinášíte štěstí...Víc ani nepotřebuji za vyznání.
    Krásné dny Danko.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je opravdu moc krásné vyznání. Já ještě babička nejsem ;-) ale snad se mi to potom povede :-)) D.

      Vymazat